Podkova

Lutka Petr

1:V sDádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pAodkova, prý pro štěstí, spHmadla a, to neštěstí,
já pDod ní prCávě stDál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JAak železo udeřilo, tHmak v ní něco přeskočilo,
žAe se zcela vykouřilo jmHméno dívky mé,
Aať ji trápím sebevíce, mHmlčí jako zpovědnice,
vzpDomenout si nAe a ne a nDe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jDá, jak byl jAá, jak jDá,G jak jAá.D 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: